Profilace zdravotnického zařízení ve Strančicích pro znevýhodněné děti

30.09.2010, 00:29, Pavel Biskup

Autoři :

P.Biskup, M.Hellerová*), Dětský domov, Strančice
Odbor zdravotnictví Středočeského kraje, zdravotní rada: ing.Miroslav Petrík*)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Klíčová slova:
Zřizovatel zdravotnického zařízení, nestátní zdravotnické zařízení, reprofilizace zvláštního dětského zařízení, intermediární péče, péče resocializační

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Legislativní a organizační funkce zřizovatele zdravotnického zařízení vyplývá ze zákona. Dle zákona č.290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách, přešla dnem 1.ledna 2003 zřizovatelská povinnost řady zdravotnických zařízení (nemocnice, dětské domovy, kojenecké ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných, odborné ústavy, záchranné služby) na nově konstituované kraje. Většina těchto, do tohoto data státních zařízení, byla do konce roku 2002 pod zřizovatelskými funkcemi okresních úřadů České republiky. ...

 


Tato zásadní změna v organizaci řízení zdravotnických zařízení proběhla přesně po deseti letech od jiného, také velice důležitého historického kroku v systému organizace zdravotní péče. Tím byla téměř stoprocentní odstátnění, resp. privatizace ordinací primární péče. Jednalo se, pro zdravotníky, o velice náročný proces v oblasti legislativy, majetko-právních, organizačních, ale i v oblasti pracovně – právních vztahů na staronových zdravotnických pracovištích.

Zdravotnická zařízení jsou v současné době přímo krajem neprivatizovatelná, a to na základě zákona č.290/2002 Sb., tzv. blokačního paragrafu. Paragraf nařizuje krajům, po dobu 10 let od přechodu zdravotnických zařízení pod jejich zřizovatelskou povinnost, majetek používat pro účely, pro které byl využíván v minulosti, to znamená v tomto případě pro poskytování některé z forem zdravotní péče. V případě, že by kraje chtěly některý majetek prodat, musí ho nejprve nabídnout zdarma státu a teprve poté, co ten projeví nezájem, mohou po souhlasu ministerstva zdravotnictví prodej realizovat. Toto schéma se ale změní dnem 1.1.2004, kdy ústavní soud blokační paragraf pro kraje v plném znění zrušil jako protiprávní zásah do krajské samosprávy. Tím bude umožněno krajům realizovat přímý prodej zbytného majetku, přičemž výnosy z tohoto prodeje by měly zlepšit alespoň částečně špatnou ekonomickou situaci jiných převzatých zdravotnických zařízení. Dá se očekávat, že i přes zrušení blokačního paragrafu bude prodej majetku Středočeského kraje orientován z převážné většiny pouze na zbytný majetek tak, aby byla zajištěna dostupnost, kvalita zdravotní péče a ekonomická stabilita zdravotnického zřízení.

Přechodem zdravotnických zařízení pod zřizovatelskou povinnost krajů dále došlo k další velice důležité a komplikované změně. Tímto přechodem se ze státních organizací staly ze dne na den zařízení nestátní. Z důvodu, aby mohla tato zdravotnická zřízení legálně a kontinuálně pokračovat v činnosti jako nestátní zdravotnické zařízení, bylo nezbytné splnit všechny náležitosti dle zákona č.160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízení. Jejich splnění podmiňuje vydání oprávnění k poskytování zdravotní péče, a tím je rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení. Stát však tuto skutečnost zcela opomenul. Registrační řízení neproběhla do konce roku 2002 s datem zahájení činnosti nestátních zdravotnických zařízení dnem 1.1.2003 uvedeným v registraci a tím byla de iure nezajištěna kontinuita uvedená výše. Kompetentní resort, zodpovědný za transformaci společnosti, ani neprovedl návrh na změnu výše uvedeného zákona, ve smyslu uzákonění přechodného období, která by zplnomocnila kraje k tomu, aby registraci zdravotnických zařízení provedly sami. Pro úplnost uvádíme, že dnem 1.1.2003 se staly krajské úřady v rámci přechodu kompetencí ze státu na kraje registrujícími orgány pro nestátní zdravotnická zařízení na území příslušného kraje. Ministerstvo zdravotnictví ČR stanovilo dodatečně pouze tzv. „pracovní termín ukončení registračního řízení“ do konce roku 2003, který ale nemá oporu v zákoně. Nově ustanovené kraje tak dostaly od státu „danajský dar“, kdy prostřednictvím svých zřizovaných zařízení poskytovaly či ještě v některých případech poskytují, ne svou vinou, „nezákonně“ zdravotní péči a jsou sami nuceni odstraňovat nedostatky v personálním, věcném a technickém vybavení převzatých zdravotnických zařízení tak, aby mohlo být vydáno rozhodnutí o registraci dle zákona 160/92 Sb. Stát se v tomto případě zcela zříká odpovědnosti za stav, který vznikl jeho pochybením a pasivitou a alibisticky překlopil vše na kraje a jejich pracovníky, bez jasně definované metodiky či novelizace zákonů.

Do konce roku 2002 byl Středočeský kraj na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu věcí, práv a závazků z majetku České republiky zřizovatelem Dětského domova Milovice a Kojeneckého ústavu Kolín. Od 1.1.2003 přibyl Dětský domov Kladno, dětský domov patřící do komplexu Sdružených zdravotnických zařízení Mladá Boleslav a Dětský domov Strančice. Snahou Středočeského kraje je, ve spolupráci s řediteli těchto zařízení, provést transformaci či lépe reprofilizaci dětských zdravotnických zařízení tak, aby tato zařízení měla i do budoucna svoje pevné a nezastupitelné místo v síti zdravotnických zařízení středočeského regionu, dosáhlo se ekonomické stabilizace a přitom všechny činěné změny byly v souladu s moderními trendy v této specifické oblasti zdravotní péče a nadále vedly ke zkvalitňování péče o umístěné děti.


Konkrétním krokem je reprofilizace Dětského domova ve Strančicích do zvláštního dětského zdravotnického zařízení, které bude, kromě dalších odborných aktivit, poskytovat i tzv.intermediární péči dětem s těžkým zdravotním postižením. Mnohé takové děti nemají často již naději na zlepšení stavu a úmrtí je u nich nevyhnutelné. Množství těchto dětí se na klinických pracovištích zvyšuje, což souvisí s moderními trendy péče o ohrožené děti. U řady takto nemocných dětí je jejich návrat do biologické rodiny či integrace do náhradní rodinné péče nemožná. Do adopce či pěstounské péče se těžce postižené děti umisťovat nedaří vůbec. Víme však, že řada rodin potřebuje v péči o ně pomoci alespoň formou dočasné výpomoci ve stacionářích. Dosáhne-li zdravotní stav dítěte hranice, kdy již domácí péče není únosná, v mnoha případech se rodiče rozhodují o jeho umístění do zdravotnického zařízení. Takové děti, zpravidla starší dvou let věku, vyžadují poskytování převážně ošetřovatelské a lékařské péče na vysoké úrovni. Snahou Středočeského kraje je v tomto směru těmto dětem i jejich rodinám maximálně pomoci a vytvořit ve Strančicích takové zařízení, které bude fungovat na podstatně rodinnější bázi, než-li při umístění dítěte s postižením do nemocnice. Podmínkou je vhodné prostředí pro dítě a umožnění maximálně možného kontaktu rodiny s dítětem. Současně lze předpokládat ekonomický přínos tohoto kroku pro zdravotnictví v kraji jako pro celek. Dětské domovy, které převzal Středočeský kraj, jsou orientované převážně na pobyt zdravých dětí nebo dětí s lehčím postižením. Zařízení popsané výše, které vzniká ve Strančicích, v kraji výrazně chybí. Zřizovatel proto akceptoval odborné argumenty s organizačními zásadami, které předložilo vedení Dětského domova a reprofilizaci podpořil. Předkládáme některé z nich. Během posledních deseti let se výrazně změnil profil nemocnosti umístěných dětí ošetřovaných ve zvláštních dětských zařízeních. Objektivně se především prodloužila délka života dětí s postižením. To je způsobeno mnoha faktory. Především se jedná o terapeutickou účinnost kvalitních a dostupných léků. Zlepšily se podmínky ošetřovacích technik. Vydatně se rozšířila paleta specielních potravin pro zabezpečení a uplatnění vhodných diet. Personál zvládá nové ošetřovatelské techniky a praktiky. V mnoha případech jsou zde ošetřovány děti se stomiemi tracheálními či gastrickými. Prosadila se účinná spolupráce fyzioterapeutky se zdravotními sestrami a ošetřovatelkami.


Taková péče, která je poskytovaná dětem s postižením, a které se často vrací do biologické rodiny formou např. víkendových pobytů, se nazývá péče respitní, resp.výpomocná.
Asi jednu třetinu umístěných dětí tvoří děti zanedbávané a týrané. Kromě zdravotní péče se v těchto případech jedná i o náročnou péči výchovnou. Zvláště těsně po přijetí, neboť jsou mnohdy těžce zanedbané a psychomotoricky retardované. Mnohdy, vzhledem k nepodnětnému a jednostrannému rodinnému prostředí i psychicky deprivované a sociálně maladaptované. V těchto případech je indikována jiná léčba, než-li medikamentosní. Zdravotní sestry i ošetřovatelky uplatňují aktivity v oblastech herní terapie a relaxace psychicky alterovaného dítěte. V prvních okamžicích pobytu je velice důležité např.objetí dítěte a mazlení se s ním. V neposlední řadě se napravuje dlouhodobé sociální zanedbání. Náprava začíná u správné výchovy a vhodné výživy. Mnoho zanedbávaných dětí má patologické stravovací návyky, od instantní polévky podávané kojenci, až po jednostrannou výživu párky, rohlíky, tatrankami či sušenkami. Navedení dítěte na správné stravování, stolování a hygienické návyky obvyklé v daném věku, to je to nejpodstatnější, co se v prvních okamžicích pobytu snaží personál dítěti vštípit. Pro všechny zanedbávané a týrané děti je charakteristické nezvládání správného denního režimu, vhodného pro daný věk. Například po přijetí batolat je opakovaně popisována situace, kdy je třeba dítě naučit v noci spát a ve dne bdít. Někdy trvá 2 až 4 měsíce, než-li se některé zanedbávané anebo týrané děti pousmějí, projeví svůj cit, zájem a dovedou si samy hrát. Pro některé děti je, vzhledem k nezodpovědné výchově a chování rodičů, budoucnost značně nejistá a návrat do biologické rodiny nemožný.


Taková péče se nazývá, v kontextu se sociálně- právní ochranou dítěte, péče resocializační.
Zásadní podmínkou v obou případech je, aby personál dokázal s rodiči vždy komunikovat a důvěryhodně vysvětloval léčebné metody, ošetřovatelské praktiky a aktuální stav dítě.
Důležitou součástí každodenní péče o znevýhodněné děti je uplatňování týmové profesní interdisciplinarity pracovníků. Dělná profesní různorodost, spolupráce s dalšími resorty a nestátními organizacemi sebou přináší perspektivu umístění do rodin takových dětí, jejichž postižení by je odsuzovalo k doživotní anonymitě v ústavech či azylových domech.
Dalším důležitým krokem v reprofilizaci bude poskytování odborného poradenství rodině ať té, kde je dítě s postižením nebo té, která je v nouzi nebo přechodné krizi.

 

Odborný profil Dětského domova ve Strančicích:
Institucionální péči poskytujeme
- dětem, které pro svůj nepříznivý zdravotní stav vyžadují interdisciplinární a meziresortní přístup personálu a nejsou v budoucnu schopny jakéhokoliv společenského uplatnění,
- dětem, které byly ve svém vývoji a zdraví ohroženy rodiči a nebo prostředím, ve kterém byly nuceny žít.
 

Intermediární péči indikujeme
- u dítěte s postižením, o které rodina projevuje zájem,
např.děti s genetickou vadou, děti s gastrostomií, děti s tracheostomií, děti s celoživotními následky asfyktického stavu v průběhu porodu, aj.
- u dítěte s postižením, opouštěné rodinou,
např. děti s rozštěpovou vadou páteře, děti s těžkou formou dětské mozkové obrny, aj.
- při spolupráci s rodinou s dítětem s postižením,
např. děti s genetickou vadou, děti s nízkou porodní hmotností, děti zasondované, aj.
- u dítěte ohrožovaného vlastní rodinou,
např. děti zanedbávané, děti týrané, děti ohrožené prostředím, aj.

 

Uplatňování zásady správně indikované institucionální péče
- perfektní znalost zdravotního stavu a stupně vývoje dítěte zvláště tam, kde bylo vysloveno podezření z nezodpovědného jednání rodičů a rodiny,
- komplexní diagnostika a léčba s objektivizací úspěšnosti terapeutických postupů,
- standardní výchovné postupy v péči o ohrožené a postižené děti,
- individuální postupy v péči o konkrétní dítě,
- mezioborový vhled do problematiky umístěného dítě umožňující správné rozhodnutí o jeho sociální prognose, včetně náhradní rodinné péče,
- organizačně- právní rámec činnosti profesionálně vzdělaného personálu,
- součinnost vedení zařízení se zřizovatelem,
- trend reprofilizace zařízení do instituce rodinného typu,
- systémové financování provozu.

Literatura:

Úplné znění Zá.č.20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu, jak vyplývá ze znění a doplnění prove-dených souvisejícími zákony a nálezem Ústavního soudu ČR
Zá.č.359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí
Zá.č.290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících
změnách
A World Fit for Children, UNICEF, July, 2002
Social determinants of Health, The solid facts, WHO, 2003
Materiály odborné společnosti sociální pediatrie Č.L.S JEP

 

MUDr.Markéta Hellerová MUDr.Pavel Biskup
Odbor zdravotnictví Dětský domov
Středočeského kraje Hrdinů 175
Zborovská 11 251 63 Strančice
150 21 Praha 5


31.října 2003
 

 
« Zpět


Diskuse: "Profilace zdravotnického zařízení ve Strančicích pro znevýhodněné děti"
Datum: Jméno: Komentář:
- Žádné komentáře -
Přidat komentář | Zobrazit všechny komentáře